- Reklama -zprávy

Ruiny a smrt. Mezi zabitými „nacionalisty“ je i dítě

Jeden z nejsmrtelnějších ruských útoků za téměř pět měsíců války má přinejmenším 43 obětí. Nejmladší má pouhých devět let. Bilance není konečná. Pohřešovaných jsou ještě desítky.

Ve východoukrajinském městě Časiv Jar, kde o víkendu ruská raketa zasáhla obytný blok, záchranné týmy v úterý pokračovaly v odklízení trosek. Naděje, že po vysvobození devíti zraněných najdou ještě někoho živého, je ale mizivá.

Kyjev obviňuje Rusy z terorismu a záměrného zabíjení civilistů. Moskva hlásí, že udeřila na legitimní vojenský cíl a zasáhla „nacionalisty“.

Podle šéfa regionální správy Pavla Kyrylenka Rusové pálili ze salvového raketometu Uragan. Ukrajinská armáda a Státní služba pro mimořádné události zase uvedly, že budovu zasáhly balistické řízené střely Iskander.

Úmyslné zabíjení

„Byl to raketový útok. A každý, kdo dává rozkazy na takové údery, každý, kdo je činí na naše města, na obytné čtvrti, zabíjí zcela úmyslně. Po takových útocích vrahové nebudou moci říci, že něco nevěděli nebo něčemu nerozuměli,“ prohlásil ve svém pravidelném videoprojevu prezident Volodymyr Zelenskyj a slíbil, že každý, kdo ostřeluje ukrajinská města bude nalezen a potrestán.

Ruské ministerstvo obrany zmínilo úder na Chasiv Jaro až po dvou dnech. \“Místo dočasného rozmístění 118. brigády teritoriální obrany ozbrojených sil Ukrajiny bylo zničeno vysoce přesnými pozemními zbraněmi,\“ uvedlo v hlášení. „V důsledku úderu bylo zabito více než tři sta nacionalistů,“ dodalo s obvyklým volným přístupem k faktům a číslům.

Civilisté umírají s vojáky

Kdo má pravdu? Co se vlastně stalo ve dvanáctitisícovém městečku Doněcké oblasti, které se nachází asi dvacet kilometrů od frontové linie? A kdo ve skutečnosti žil v pětipodlažním bloku na Jižní ulici číslo 4?

Zpravodaj italského deníku La Repubblica Paolo Brera z místa činu dal oběma stranám částečně za pravdu. Svou reportáž opatřil titulkem Civilisté umírají spolu s vojáky. Ze šestnácti mrtvých, jejichž těla vyhrabali záchranáři jako první, byla podle něj většina vojáků. Do pětipodlažní poloprázdné budovy, kde zůstala bydlet jen část z původních nájemníků, se skupina vojáků nastěhovala dva dny před útokem, vyslechl si reportér od svědků. „Někdo je zradil a Rusové vypálili tři rakety,“ píše Brera.

Italský novinář zaznamenal také srdceryvný nářek dvacetileté Saši, která právě viděla, jak se z trosek a cihel vynořilo otcovo tělo. Její máma je v Polsku, ona zůstala s tátou, protože pracovali jako vartáši ve velké továrně na ohnivzdorné cihly, kolem které vyrostl Časiv Jar. Jejich budovu vlastnila továrna, která je již dva roky zavřená. Kdysi tam bývaly rodiny zaměstnanců, nyní jich zůstalo jen pár: mnoho bytů bylo volných, čehož vojáci využili.

Mezi mrtvými je i Denis, nejmladší dítě v bloku: „Měl devět let, žil s matkou Irou“, říkají sousedé z vedlejší budovy, která je také částečně poškozena. „Bydlela tam i Tatiana s manželem Vitalijem, zaměstnanci komunálních služeb. A také babičky, Víra Ivanovna a Tamara. Nikdo neví, jestli ještě žijí,“ píše zpravodaj.

Interior view of the abandoned and bullet-scarred hospital in Quneitra, Syria. Quneitra was occupied by Israel for seven years beginning in 1967. Today, though decades have passed since the Israeli withdrawal, the town has been left in its destroyed state.

„Ruský vojenský cynismus je dobře znám: zasahují své cíle bez jakéhokoli ohledu. Pokud jsou tam civilisté, tak zemřou. Stává se to dost často na to, aby to bylo pravidlo,“ píše La Repubblica.

List však zpochybňuje i tvrzení Kyjeva, že Rusové zasáhli civilní budovu, kde nebyly žádné vojenské cíle: „Není to úplně tak. Vojáci bojující za zastavení ruského postupu musí někde přespat. Někteří tam spali, vedle civilistů. Je to však nebezpečná volba,“ dodává La Repubblica.

PR článek

Další články autora